Energetická náročnost

Dobrý projekt není jen o konstrukci, ale i o umístění stavby na pozemku ve vztahu ke světovým stranám.

Teplo ze slunečního záření může být při vhodné orientaci stavby a prosklených ploch ke světovým stranám efektivně využíváno k přitápění domu. Solární zisky dokáží pokrýt výraznou část potřeby tepla nulového domu. Největší zisky tepla ze slunce jsou na jižní části domu a v menší míře pak na straně východní a západní.
Na severní části domu by měla být plocha prosklených částí co nejmenší, jelikož zde slunce přes zimu vůbec nesvítí. Proto je také zásadní správná orientace obytných místností. Ty jsou standardně umístěny na jih (případně jihovýchod, nebo jihozápad) a ostatní místnosti, jako je koupelna, prádelna, chodba, parkovací stání atd. jsou situovány na severní stranu.

Energeticky úsporné stavby pak můžeme podle jejich potřeby tepla rozdělit do několika kategorií:

Nízkoenergetické domy

Jsou reakcí na běžně stavěné domy, jejichž tepelné ztráty začaly být neúnosné. Potřeba tepla nízkoenergetického domu nepřesahuje 50 kWh/m2 a rok. Principy se velmi podobají domům pasivním, jen nedosahují tak přísných hodnot. Základem je ovšem vhodně řešený koncept domu (orientace vůči světovým stranám, tvar, dispozice, umístění a množství oken), dostatek izolace obvodového pláště a kvalitní okna.

Pasivní domy

Domy, jejich potřeba tepla nepřesahuje 15 kWh/m2 a rok. Koncept pasivních domů začíná již u prvních skic – projeví se v usazení stavby na pozemku, tvaru objektu, dispozici, orientaci prosklených ploch, konstrukčním systému i volbě materiálů a otopného systému.

Pasivní dům je důkladně ošetřen proti tepelným ztrátám (dostatkem izolace obvodového pláště a jeho těsností, kvalitními okny s trojskly) a díky tomu stačí dodávat mnohem menší množství tepla, abychom dosáhli velmi příjemného komfortu uvnitř. Klíčová je přítomnost nuceného větrání s rekuperací (zpětným ziskem tepla), které zajistí neustálý přísun kvalitního čerstvého vzduchu, aniž bychom ztráceli teplo.

Zdroje tepla v pasivním domě mají mnohem menší výkon. Otopná soustava může být podobná klasické, ale jsou i jiné možnosti, například dohřívat vzduch ve vzduchové jednotce a ušetřit tím za další rozvody.

Nulové a plusové domy

Energii nás dům může nejen spotřebovávat, ale také vyrábět, a to díky obnovitelným zdrojům energie ze slunce, větru, země nebo vody. Zapojíme-li do systému vytápění a ohřevu vody technologie jako je tepelné čerpadlo nebo solární panely, můžeme získat objekt, který si část energie vyrobí a pokryje náklady (nulový dům do 5 kWh/m2 a rok) nebo dokonce stavbu, která více energie vyrobí, nežli spotřebuje (aktivní).

Norma ČSN 73 0540 dělí budovy s nízkou energetickou náročností obecně na domy nízkoenergetické a pasivní. Využívají pasivní tepelné zisky v budově: vnější ze slunečního záření procházejícího okny a vnitřní, teplo vyzařované lidmi a spotřebiči.

Přehledná je následující tabulka:

typ domu charakteristika spotřeba teplana vytápění [kWh/(m2a)]
domy běžnév 70. – 80. letech zastaralá otopná soustava, zdroj tepla je velkým zdrojem emisí; větrá se pouhým otevřením oken; nezateplené, špatně izolující konstrukce, přetápí se nad 200
současná novostavba klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, větrání otevřením okna, konstrukce na úrovni požadavků normy 80 – 140
nízkoenergetický dům otopná soustava o nižším výkonu, využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce, řízené větrání pod 50
pasivní dům jen teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce pod 15
nulový dům,dům s přebytkem tepla parametry min. na úrovni pasivního domu, velká plocha fotovoltaických panelů pod 5